G-H53B1JHBNY

Moderní výzkumy ukazují, že strava výrazně ovlivňuje nejen naše tělo, ale také mozek, psychiku, paměť, náladu a dokonce i motivaci. Vědci dnes zkoumají propojení mezi střevy a mozkem, vliv mikrobiomu a účinky ultra-zpracovaných potravin na člověka i laboratorní zvířata.
Ve studiích dostávaly myši stravu bohatou na tuky a cukry. Výsledkem bylo zhoršení paměti, učení a změny v hippocampu (část mozku důležitá pro paměť). Výzkumy také ukázaly zvýšený zánět v mozku.
Některé experimenty ukázaly, že vysoce kalorická strava aktivuje u myší centra odměny podobně jako návykové látky. Myši pokračovaly v konzumaci chutného jídla i přes nepříjemné podněty.
Vědci přenesli střevní bakterie od depresivních lidí do laboratorních myší. Tyto myši následně vykazovaly depresivní a úzkostné chování.
Výzkumy ukazují, že střevní bakterie mohou ovlivňovat produkci dopaminu a pocit odměny z pohybu. Po odstranění mikrobiomu se motivace k pohybu u myší snížila.
Studie na lidech ukazují spojení mezi vysokou konzumací ultra-zpracovaných potravin a vyšším rizikem depresí, horší koncentrací, obezitou a neurodegenerativními onemocněními.
Současná věda stále více potvrzuje, že kvalita stravy ovlivňuje fungování mozku, psychiku, paměť i celkové zdraví. Významnou roli hraje také střevní mikrobiom, který je často označován jako „druhý mozek“. Je potřeba mu věnovat pozornost.